Prague Funfair Orchestra

Pražský pouťový orchestr

/Staropražské písně, jazz, swing, folk, evergreeny, šansony, autorská tvorba/

PPO-2019-kontakt na messenger: m.me/pporchestr.cz

Publikováno 06.08.2014

 

Vítáme Vás na našich stránkách a doufáme, že se vám tu bude líbit.

 

Nejbližší koncerty 2020:

koncerty zrušeny do 22.5.

 

 

Johny alias Honza Hnyk stále působí jako sólista našeho orchestru, což zapříčinilo trvalou změnu chování dámské části publika. Vrhají se na něj, líbají ho, čas od času kvůli tlačenici vezmou zavděk i jinými členy orchestru.Vedle role v opeře Čarostřelec a Nabucco v Plzni zpívá i  v  Lásce ke třem pomerančům v Národním divadle.Občas ho uvidíte ve hře Meetoo v Semaforu.

Pavel Švestka ukončil roli v muzikálu Limonádový Joe v Hradci Králové a kromě Státní opery vystupuje i ve Vinohradském divadle v kusu o Hašlerovi .Na rozdíl o Kateřiny Brožové, která běhá po pódiu v tričku s obrázkem Che Guevary, s houslemi v ruce aspoň nedělá Hašlerovi a nám ostudu.

František Tomášek  využívá svých znalostí jazyků,  francouzštinu pro zpěv šansonů, angličtinu pro jazz a i maďarštinu, kterou se naučil při jednom ze zájezdů do této země.Poté, co se pochlubil při našem koncertě přítomným Maďarům se svou znalostí maďarštiny, jsme získali řadu nových příznivců. Řekl jim něco ve smyslu :Elvtárs sajnálom, hogy terhes vagyok, látom, což značí v hrubém překladu: Promiňte soudruhu, jsem těhotná, podívejte se.

Jan Medvěd Kolář kromě dalšího studia nastoupil do knihovny, posiluje a cvičí. Na trumpetě už objevuje i polohy, kam zabloudí jen občas  mistři.

A co dělají naši bývalí /a občas zaskakující/ členové orchestru?

Tomáš Křemenák je solistou orchestru Martina Kumžáka, známého ze Stardance a působí v řadě dalších kapel. 

Michal Zpěvák dostavěl svůj tajemný dům. Voní v něm slivovice a benzín, protože byl prý zkolaudován jako garáž a hudební studio zároveň. Ze všeho prý nejvíce připomíná utajovaný objekt civilní obrany. Michal má za ušima a vedle švábů bude jediným, kdo přežije světovou válku a pak konečně jako sólista nebude mít konkurenci./On ji ostatně skoro nemá ani dnes/. Stane se konečně uznávanou hvězdou, ve chvíli, kdy si koupí parádní ohoz a přestane po Praze honit kšefty na koloběžce s ruksakem na zádech.

Jan Sochor stále vystupuje s Gipsy.cz, čímž pro některé hudební příznivce si nad sebou sám udělal ortel.

Radek Trupl znovu nalezl v sobě ztracenou energii po nemoci a doprovází opery na housle, nyní secvičují operu Krakatit, která, vzhledem ke spotřebě meruňkovice mezi hudebníky nese přezdívku Krkatit. Objevil se i v našich řadách a zejména v Karlových Varech  na koncertě zanechal nezapomenutlný dojem už tím, že si z něj vůbec nic nepamatuje. Jeho mladší syn je geniální tenista, takže v domácnosti u Truplů panuje často shoda.Starší syn zase vynikajícím způsobem hraje šachy, díky čemuž Radek pochopil, že někdy je dobré  pro dobrou věc obětovat  svého pindíka. Ve státní opeře mu říkají Radek-19, protože byl u doktora a ten mu řekl, že to vypadá skoro na virus. Členové orchestru mohou zůstat doma a brát peníze, protože Radek se svou violou představuje zákonnou překážku v práci.Dirigent mu vzkázal, ať si ve stupnici C hledá Fis doma, takže má home ofis. Hodně štěstí, zdraví a nakažlivého smíchu přeje Pražský pouťový orchestr.

 

 

V souvislosti s knihou o Divadelní pouti jsem byl požádán o vzpomínání, což mne utvrdilo v tom, že skleróza je plíživá a zákeřná nemoc. Napsal jsem o pravěkém předchůdci našeho orchestru toto:

Pouťový promenádní orchestr

Otcem myšlenky založit Pouťový promenádní orchestr byl režisér a dramaturg Jan Kratochvíl. Orchestr měl spoluvytvářet atmosféru Divadelní pouti "písněmi k poslechu, tanci, do kroku", jak zněl reklamní slogan, napsaný na ceduli i plakátech. Jeho první obsazení tvořili herci, kteří zároveň hráli v rámci představení i svá divadla. Kapelníkem byl Václav Koubek, dalšími členy V. Husák, F. Albrecht, M. Mejstřík, P. Forman a A. Babuský. V tomto složení odehráli i první produkce 24.6.-7.7.1985 a 26.8.-1.9.1985. Po skončení divadelních prázdnin se někteří museli vrátit do divadel a na představení do Ostravy 7.12.9.1985 odjížděl z původní sestavy jen M. Mejstřík s P. Formanem. Petr Forman mne oslovil, coby spolužáka ze školy, a tak v obsazení kontrabas, buben a housle jsme dorazili do Ostravy, kde V. Kotek k nám sehnal staršího pána na akordeon, jehož jméno už si nepamatuji. Kvartet doplnili bratři Kocúrkové, Jan na akordeon a Josef na flétnu, kteří měli čas a chuť si s námi zahrát. V červnu dalšího roku, 1.6.-8.6.1986 jsme se do Ostravy vrátili, tentokrát s F. Albrechtem, Jaroslavem Lamparem na bicí a Václavem Vrbou na housle, K. Hozou na akordeon. F. Albrechtovi se v Ostravě tak zalíbilo, že byl spatřen ještě tři dny po skončení pouti v parku, jak hraje obdivovatelům na harmoniku. Ve dnech 4.7-27.7.1986 probíhala představení na Střeleckém ostrově, kde nás doplňovali ještě Aleš Březina /tuším, že se přidal v průběhu pouti/, V. Rychtera a V. Babuský,Jan Kocúrek, Josef Kocůrek. V reperoáru už se objevily první autorské písně. První z nich, "Naše prase", byla inspirována živým pašíkem, který byl k vidění na prvním ročníku pouti,doplnila ji "Eliška" a "Housle nebudou, Dalibore!". Do Bratislavy 11.20.9.1986 odjel orchestr ve složení Jan Kocúrek, Jan Tlačbaba, V. Rychtera, Aleš Březina, Lukáš Fišer, Jaroslav Lampar. Na jedno představení mi byla polovina orchestru přivezena z dopoledního hraní na vinobraní v Rači v nepoužitelném stavu a museli jsme představení odehrát v obsazení basa, harmonika a flieghorna.  Před další sezónou jsme začali zkoušet, aranžérsky se zapojil Aleš Březina a do repertoáru přibyly další písně. Složení orchestru při cestě do Dánska ovlivnily vojenské povinnosti některých členů a tak odjel ve dnech 26.6.-15.7.1987 orchestr v obsazení Aleš Březina, V. Rychtera, Jan Kocúrek, Jaroslav Lampar. Na Střeleckém ostrově ve dnech 14.8.-6.9.1987  v PPO hráli  Václav Vrba, Karel Hoza, Zbyněk Jaroš . Lukáš Fišer, Vlastík Rychtera , Josef Kocůrek, Aleš Březina. Pouťový promenádní orchestr v té době už působil i mimo Divadelní pouť jako samostatný orchestr, s vlastními písničkami jsme hráli např. v Lucerně na finále Porty, ve Valašském Meziříčí na festivalu s V. Koubkem a V. Mertou. Donaufestival Krems ve dnech 15.-21.6. 88 jsme odehráli pravděpodobně ve složení Václav Vrba?, Karel Hoza, Lukáš Fišer, Aleš Březina. Obsazení orchestru později doplnili Karel Holas a Bedřich Kameník  a Ondra Mucha a orchestr vystupoval ve složení: Lukáš Fišer, Karel Hoza, Karel Holas, Bedřich Kameník, Jaroslav Lampar, Zbyněk Jaroš, Josef Kocůrek,  v roce 1988 jednak na Divadelních poutích, jednak na Staročeských trzích v Parku kultury a oddechu JF, kde tehdy začínaly také skupiny Českomoravská nezávislá hudební společnost s Bárou Štěpánovou /později Čechomor/, skupina Šlapeto a začala vystupovat Leona Machálková. S orchestrem již nehráli Jan Kocúrek, který emigroval do Německa a Aleš Březina, který studoval ve Švýcarsku. Za Karla Holase, případně Josefa Kocůrka začal alternovat Pavel Cingl.Na Střeleckém ostrově 12.8.-4.9.1988 tedy hráli: L. Fišer, Z. Jaroš, K. Hoza, Josef Kocůrek,K. Holas, B. Kameník, O. Mucha . Ke 20. výročí sovětské okupace jsme připravili píseň Vinaři, vinaři a pro poslední vystupování na Střeleckém ostrově v souvislosti s událostmi roku 1988 a 89 připravili výstup, pro který jsme přejmenovali Pražský pouťový orchestr na Pankrácký polepšovací oktet, použili jsme nepotřebné mříže po "umělci v hladovění" P. Benešovi a nacvičili píseň Teče, voda teče, bouchá slzný plyn", která měla úspěch nejen v Praze 11.8.3.9.1989, ale i v Bratislavě ve dnech 9.-17.9.89. V říjnu nám zakázali vystupovat /týkalo se to, tuším, jednoho koncertu na Petynce/ a v listopadu 1989 už bylo zase všechno jinak.Dle záznamů Z. Jaroše jsme v roce 1989 odehráli 101 koncertů.Pouťový promenádní orchestr prodělal během trvání Divadelní pouti zajímavý vývoj, v jeho složení se objevila řada osobností, díky kterým měla Divadelní pouť i svébytnou hudební stránku.Orchestr ovlivnil vznik řady podobných kapel v devadesátých letech 20. století.

Písničky z divadelní pouti se objevily na LP, MC a CD Supraphonu Pražský pouťový orchestr "Housle nebudou, Dalibore!", později v reedici vydané pod názvem."Čůčo", další skladby na MC a CD Pouťový Promenádní Orchestr-"Jen aby se to Vláďovi líbilo".

Osobnosti PPO 1985-1989:

F. Albrecht

A. Březina

V. Babuský

P. Cingl

L. Fišer

P. Forman

K. Holas

K. Hoza

V. Husák

Z. Jaroš

B. Kameník

Jan Kocůrek

Josef Kocůrek

V. Koubek

J. Lampar

M. Mejstřík

O.Mucha

V. Rychtera

Jan Tlačbaba

V. Vrba

F. Albrecht dnes vystupuje jak harmonikář, moderátor a herec, A. Březina vede nadaci B. Martinů, píše hudbu, V. Babuský působí jako herec. P. Cingl hraje rockovou a folkovou hudbu a píše knihy, L. Fišer vede Pražský pouťový orchestr, pracuje jako textař, scénárista a spisovatel, P. Forman působí jako divadelník, režisér a herec, K. Holas je členem Čechomoru a skladatelem, K. Hoza hraje ve skupině Patrola , Z. Jaroš vystupuje s Rolling Stones Revival , B. Kameník hraje s Pražským pouťovým orchestrem, vede hudební školu, působí ve vážné hudbě jako fagotista a dirigent, Jan Kocůrek vystupuje v Německu s manželkou jako "Duo Kocúrek"a učí hudbu, Josef Kocůrek vystupuje s "Pražským Hradčanským orchestrem"a hraje klasickou hudbu, V. Koubek působí jako písničkář, herec, spisovatel a organizátor kulturních akcí, M. Mejstřík píše jako novinář, spisovatel a aktivista, O. Mucha podniká a hraje se skupinou České srdce, Jan Tlačbaba se stal podnikatelem, vybudoval obchodní řetězec Interkontakt, který jeden čas působil v Čechách, na Slovensku, Maďarsku, Polsku a Ukrajině, V. Vrba pracuje jako pedagog v jižních Čechách, Jaroslav Lampar se věnuje létání.

Poznámka:

Slovy Kosmase " vše podávám ne pro lidské chvály vyhledávání, ale aby pověsti nepřišly docela v zapomenutí". Bohužel už si také všechno nepamatuji, předem se za omyly omlouvám a uvítám doplnění a upřesnění od jiných.

Lukáš Fišer

19.5.2015